Naposledy aktualizováno: 26.02.2024 12:57:12
Na úvodní stranu

Místní knihovna Drslavice

Na této stránce najdete texty, které jste mohli slyšet při úspěšné akci Drslavského léta „Po stopách předků“ a také fotografie, které se k nim váží. Texty připravila Markéta Bučková. Můžete nahlédnout i do fotogalerie.

 

P. Jan Zemánek, C.Ss.R

Dne 23. ledna 1925 se v Drslavicích v domě č. 121 v části „Pastýrně“ narodil Otec Jan Zemánek  jako třetí v pořadí z celkem 11dětí. V 18 letech složil první řeholní sliby a na kněze byl vysvěcen v pohnuté době 20. listopadu 1949 v Obořišti. Primiční průvod šel z Drslavic do Uherského Brodu do kláštera 11. Prosince 1949. Jeho kněžská služba však netrvala dlouho. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 byl internován v centralizačním táboře Králíky. 

Od září 1950 až do konce roku 1953 byl u PTP na více místech Československa. Poté prošel různými zaměstnáními, protože komunistická moc mu nedovolila pastoračně působit. Jako kněz a řeholník byl věrný svému poslání i v době totality, a tak byl 15. prosince 1961 Krajským soudem v Brně odsouzen na 12 let.  Vězněn byl na Mírově a ve Valdicích. Vzpomínal na to jako na dobu druhého semináře, protože se tam setkal s mnoha známými teology a osobnostmi kulturního života. 

Na svobodu byl propuštěn v roce 1965, a protože mu znovu nebyla umožněna oficiální pastorační činnost, dále pracoval v civilním zaměstnání. Po uvolnění režimu v období pražského jara, dostal povolení k částečné výpomoci jako duchovní v rodné vesnici a okolí.

Od roku 1969 dostal státní souhlas a odchází pracovat jako kněz do západních Čech. Za komunismu působil na několika místech, zvláště v Podbořanech a v Malměřicích u Žatce, kde se věnoval pastoraci rodin a katechezi mládeže. V roce 1990 byl  zvolen provinciálem Pražské provincie redemptoristů a tento úřad zastával do roku 1996, poté se přestěhoval na Svatou Horu, kde byl vyhledávaným zpovědníkem a duchovním vůdcem. Řadu let věnoval duchovní péči o delikventy v nápravných zařízeních.

V roce 1999 byl znovu zvolen provinciálem redemptoristů. V roce 2004 se přesídlil do kláštera v Tasovicích, kde působil do roku 2007. Jeho zdravotní těžkosti mu už nedovolovaly aktivně působit, a proto odešel do komunity v Králíkách. Dne 28. října 2007 mu bylo uděleno státní vyznamenání „Za zásluhy pro stát“. 

Jeho zdravotní stav se zhoršoval, a proto se v červnu 2008 rozhodl odejít do kněžského domova ve Staré Boleslavi. Zemřel 8. června 2012 a je pohřben na tasovickém hřbitově. Od roku 2003 je také čestným občanem naší obce.

 OBRÁZEK : primice_p._jana_zemanka_1_.jpg

 

 OBRÁZEK : drslavice_oslavy_2003_mse6.jpg

 

 

 

P. František Koníček

 

Otec František Koníček se narodil 23. července 1922 v Drslavicích v č.p.103, bývalé kovárně. Na kněze byl vysvěcen roku 1950 pro královéhradeckou diecézi. V Drslavské kronice se píše: „25. června konala se v obci další primiční slavnost, a to P. Františka Koníčka, syna zemřelého zdejšího mistra kováře, který odsloužil své první bohoslužby v hradčovském farním kostele. Slavnost se konala za pěkného počasí a účasti velkého množství lidí. „Po vysvěcení nastoupil jako kaplan do Poděbrad. Později byl přeložen na Bykáň u Kutné hory, kde spravoval více farností. Zde také dne 25. prosince 1981 ve věku 59 let po mozkové příhodě zemřel. Pochován je v rodinném hrobě na hřbitově v Hradčovicích. 

  

OBRÁZEK : primice_p._frantiska_konicka2_2_.jpg

 

 

OBRÁZEK : primice_p._frantiska_konicka5_1_.jpg

 

 

 

Řádové sestry pocházející z Drslavic

♥ 5. 2. 1890 se zde narodila sestra Kapistrána Marie Chvílová. 5. 8­. 1911 vstoupila do noviciátu. Nejdříve pracovala v opatrovnách (nebo-li také dnešní mateřské škole) v Čechách, po složení slibů 26.8.1917 sloužila u lůžka nemocných v nemocnicích, po druhé světové válce byla ustanovena představenou v Prachaticích. Od roku 1952 se jejím domovem stala Vidnava. Zemřela 29.6.1974

♥ 25. 7. 1892 se narodila sestra Korsini Kateřina Chvílová. Byla mladší sestrou sestry Kapistrány, do kongregace vstoupila již v roce 1909, obláčku měla 1. 5. 1910 a sliby skládala 7. 5. 1916. Většinu života se věnovala dětem nejdříve v dětských opatrovnách a sirotčincích, potom byla poslána na učitelský ústav do Prahy, aby si doplnila vzdělání a po maturitě nastoupila do řádové školy v Českých Budějovicích. Tam vyučovala 25 let až do uzavření řádových škol v roku 1949. V roce 1950 byla spolu se svými spolusestrami vyvezena do soustřeďovacího kláštera ve Vidnavě, kde žila ještě plných 30 let.Zemřela zde 28.2.1980.

♥ 23. 4. 1915 se na č.p. 42 v části obce Pastýrněnarodila sestra Dobroňka Anna Hrubošová. Do noviciátu vstoupila ve svých 20-ti letech. Působila jako ošetřovatelka v nemocnicích. Po zjištění tbc plic byla léčena v plicním sanatoriu v Pasekách, kde také po náročné operaci dne 23. 9. 1953 zemřela. Pochována je na hřbitově v Hradčovicích.

♥ 16. 7. 1891 se na čísle 50 narodila sestra Huberta Anna Prchlíková. Do kongregace vstoupila 9. 3. 1912, do noviciátu 20. 10. 1912, věčné sliby složila 15. 5. 1920. Sestra Huberta pracovala jako zdravotní sestra, v posledních letech trpěla těžkou nemocí, cele se však odevzdávala do vůle Boží. Dva dny před smrtí prosila, aby byly za ni recitovány modlitby za umírající. Zemřela v podvečer svátku sv. Karla Boromejského dne 3.11.1932, pohřbena je v Praze Řepích.

♥ 2. 8. 1928 se narodila Theodora Marie Prchlíková, neteř sestry Huberty. Do kongregace vstoupila 12. 8. 1943, ale pro vážné tbc onemocnění byla do noviciátu přijata až v roce 1949, a pro mimořádné politické poměry své 1.sliby skládala již 1.1.1950. V roce 1952 byla vyvezena i se spolusestrami do trutnovské textilní továrny, v únoru 1955 pak byla uvolněna pro práci v ústavu sociální péče a posléze poslána ke starým lidem do domova důchodců. Tam se u ní začala projevovat vážná nemoc sklerosa multiplex. Zde setrvala do roku 1973. Zemřela 26. 2. 1976 ve Znojmě.

♥ Další sestrou je Vitaliana Františka Nedělová narozená 2. 4. 1890. Do kongregace vstoupila ve 21 letech. Působila ve Frýdlantu nad Ostravicí, v nemocnicích a v azylu pro staré lidi. Od roku 1950 žila v domově důchodců v Prachaticích, zde také 15. 11. 1955 zemřela.

♥ Sestra Theophanie Anna Javorová se narodila dne 4. 11. 1893 na čísle popisném 10. Od 16-ti let pomáhala v opatrovně, kterou vedly sestry boromejky. 4.5.1914 vstoupila do kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, po obláčce 18.10.1914 poslána na své první působiště do Išlu v Rakousku. Po čtyřech letech se vrátila do Prahy, kde absolvovala kurs pro ošetřování nemocných a kurs pro práci s rentgenem. 10.10.1920 složila své první sliby. Po doživotních slibech 11.9.1921 pracovala jako ošetřovatelka v nemocnici v Jindřichově Hradci. Zemřela 5.2.1974 ve Vidnavě.

♥ Jedinou žijící sestrou narozenou v Drslavicích 5. 4. 1924 na čísle 131 je sestra Bonaventura Ludmila Prchlíková, která žije v Praze Řepích, Je jí 91 let.

 

OBRÁZEK : reholni_sestry_z_drslavic1_11.jpg

 

 OBRÁZEK : reholni_sestry_z_drslavic2_2.jpg

 

 

 

Z HISTORIE ZVONŮ KOSTELA V HRADČOVICÍCH

čerpáno z kroniky obce Drslavice

V roce 1905 P. Jeřábek posvětil dva zvony – Sanctissimi Cordis Jesu a Matris Misericordiae, které byly potom v roce 1916 odebrány pro potřeby války.

V roce 1924 byly pro náš kostel v Hradčovicích zakoupeny tři nové zvony na místo těch, které byly v roce 1917 v první světové válce zrekvírované. Tyto nové zvony stály 17 000 korun. Celý tento obnos věnoval Antonín Neděla, obchodník č. 90 v Drslavicích, jeho syn Josef Neděla a Jan Javor, rolník z Veletin. Největší obnos věnoval Antonín Neděla, který byl vůbec štědrým podporovatelem účelů náboženských. Zvony se jmenovaly „sv. Antonín“, „sv. Jan Křtitel“ a „sv. Josef“ .

Rovněž zvonek na obecní kapli byl v roce 1917 zrekvírován pro válečné účely. 

Zvonařské firmy opět zhotovily nové zvony, tak zvané ocelové, protože zvonoviny právě nebylo, a tak již v roce 1918 jsme objednali zvonek větší než byl starý. Firma tá měla té doby již tolik objednávek na zvony, že se muselo i rok čekati, než byla objednávka vyřízena. Bez zvonku však bylo v obci zle a smutno, proto aby byl objednaný zvonek co nejdřív dodán, musely zdejší hospodyně složiti 10 kg čerstvého másla pro tú firmu, pak jsme ihned zvonek dostali. 

 

ROK 1955 – NOVÉ ZVONY v kostele v Hradčovicích

čerpáno z farní kroniky

V červnu roku 1955 byla na četné žádosti farníků zahájena akce pro pořízení nových zvonů. Byla provedena sbírka staré mědi a cínu. Arcibiskupstvím byl farnosti přidělen zvon ze Staré Vody ze zrušeného kostela. Zvon vážil 685 kg, tón as1 o průměru 103 cm z roku 1562. Tento zvon byl koncem roku vyměněn za zvon z Červené Lhoty, okres Třebíč. Zvon vážil 380 kg, tón h1 z roku 1518. Výměna zvonu provedena z důvodu, že zvon ze Staré vody byl pro nás moc těžký, musela by být pořízená nová dřevěno-železná hlava, jejíž cena je asi 8000 Kč a k tomuto zvonu by musely být zhotoveny další zvony příliš velké váhy.

V dubnu roku 1956 byly již přivezeny z „Kovolitu“ nové zvony a uloženy ve farní kanceláři. Mohutný průvod krojovaných za účasti 15-ti kněží. Zvony posvěceny děkanem Kyselákem z Nivnice. Slavnosti se účastnilo nejméně 5000 lidí. Takováto slavnost zde ve farnosti ještě nebyla. Průvod vyšel ze silnice pode Lhotkou. Než se celý průvod rozvinul, začátek byl již před farou, kde se konalo svěcení. Zvony se jmenují sv. Marek, sv. Maria a sv. Antonín v ladění h1, ces2, es2 a váží 380 kg, 240 kg a 102 kg. Kazatelem při této slavnosti byl Otec František Hamrala, rodák ze Lhotky. Po slavnosti se prodalo přes 1700 fotografií z této slavnosti.

Velký zvon sv. Marka má kolem koruny zvonu nápis: „Tento zvon ke cti, chvále pánu Bohu a leta panyetysyczeho­pyetystehowosum­nazteho“.(1518)

Prostřední nový zvon Panny Marie nese nápis: „Maria, Královno nebe, pomocnice křesťanů, oroduj za nás!“.

Nejmenší nový zvon svatého Antonína má nápis: „Svatý Antoníne, patrone ztracených, oroduj za nás.“

 

 OBRÁZEK : zvony1_1.jpg

 

OBRÁZEK : zvony3_1.jpg

 

OBRÁZEK : zvony5_1.jpg

 

  

 

Kříže a Boží muka v Drslavicích

♥ V trati Stará ves, na parcele č. 327/1 starý kamenný kříž, postavený v roce 1767. Na kříži nalezneme pouze nápis „Tak Bůh miloval svět“ a letopočet 1760–1988.

♥ V části obce Pod Hlubočkou, na parcele číslo 3089/1 kamenný kříž z roku 1954 s nápisem „Vítězná ochránkyně Moravy, zůstaň matkou lidu svému.“

♥ V trati Pod Vrhovými na parcele číslo 2031/2 kovový kříž na kamenném podstavci s uvedeným letopočtem 1879, zhotovit ho nechal Tomáš Javor, čtvrtník z Drslavic. Zrestaurován a znovu požehnán byl Otcem Antonínem Kupkou dne 23.9.2012.

♥ V trati Čertoryje na parcele číslo 1287/53 stojí kamenný kříž na jehož podstavci je napsáno: „Postaveno nákladem obce Drslavice r. 1894.“ Kříž byl zrestaurován a znovu posvěcen 8.11.2009 Otcem Pavlem Vichlendou. Na kříži je taktéž napsáno: „Pojďte ke mně, kteří v světě v slzích těžce pracujete, pojďte, já vás občerstvím.“

♥ U polní cesty směrem na Prakšice stával křížek se svatým obrázkem v dřevěném zaskleném rámu, nyní zde stojí zrestaurovaný kříž z 19. století, který obec získala od obce Lukov u Zlína. Křížek byl po opravě restaurátorem Tomášem Kopčilem z Bílovic znovu požehnán dne 7.9.2014 otcem Zdeňkem Gerhardem Klimešem.

♥ V trati U Kopánky pod lesem Oborou na parcele číslo 730 kovový kříž na kamenném podstavci, který byl restaurován a znovu posvěcený 21.11.2009 otcem Pavlem Vichlendou. Vedle křížku se nachází studánka s letopočtem 1884, v jejíž blízkosti by se mělo nacházet slovanské pohřebiště z pátého století po Kristu. 

♥ V části obce Na dolním konci na parcele č. 338 kaplička, postavená nákladem pana Fialy z Drslavic a vysvěcená v roce 1795 vlčnovským farářem a děkanem Barto­lomějem Trtinou, před kaplí je socha – pieta na parcele číslo 3104/1. Socha piety byla vlivem počasí i blízkostí silnice poškozená. K jejímu zrestaurování

došlo v roce 2008, znovu posvětil otec Pavel Vichlenda. Ze zadní strany je vytesán pamětní nápis „Ku cti a chvále boží věnovali manželé Jan a Anna Javorovi z Drslavic L.P. 1910“. Restaurováním sochy byl pověřen pan Tomáš Kopčil z Bílovic.

 

 OBRÁZEK : kriz_u_kopanky_zehnani.jpg

 

 

 

OBRÁZEK : kriz_pod_vrhovyma_zehnani.jpg